|
Eleworia od Mercury Software je nová česká freeware hra pro Pocket PC, která jistě uchvátí každého alespoň trochu hravého uživatele PDA. Kombinaci dobrého nápadu, příjemné grafiky a absolutní hratelnosti se zkrátka těžko odolává.
|
Musím se přiznat, že jsem Eleworii na první pohled docela podceňoval a čekal od ní jen další vcelku nezajímavý přírůstek do nekonečné řady karetních her a navíc mě odrazovala i očividná inspirace stolní hrou Magic: The Gathering, kterou jsem nikdy moc nemusel. Prvním příjemným překvapením byla už instalace, tedy lépe řečeno její absence – stačí stáhnout, nakopírovat na kartu a můžete začít hrát. Když jsem hru poprvé spustil abych vyzkoušel jestli mi vůbec poběží, byl jsem jí okamžitě dokonale pohlcen a odtrhnout jsem se od ní dokázal až po několika desítkách minut.
Princip hry je v zásadě velmi jednoduchý a spočívá v tom, že každý z hráčů má věž, kterou se snaží dostavět do určené výšky a tím zvítězit. Výhry lze docílit i zničením nepřátelské věže, k čemuž má každý z hráčů k dispozici celou řadu rozmanitých nástrojů (karet), jimiž lze vylepšovat vlastní věž a obrannou zeď (ta logicky slouží k ochraně věže před nepřátelskými útoky), útočit na věž nepřítele, nebo provádět různé zákeřnosti jako jsou krádeže surovin nebo únosy a vraždy dělníků. Ono totiž nestačí jen brát a vyhazovat karty, ale tajemství úspěchu leží právě v surovinách. Dostatečné množství té či oné suroviny totiž podmiňuje používání různých karet. Každá karta je totiž jinak silná a podle toho se liší i cena za její použití. Například útok pěšáka s účinkem 2 je výrazně levnější než nasazení legie, která nepřátelské stavby poškodí za 30 bodů. Suroviny jsou ve hře celkem tři a každá z nich se používá na jiný typ karet – zbraněmi se platí za akce vojenského charakteru (útoky všeho druhu, únosy a vraždy), kameny se používají na stavební práce (různě rozsáhlé vylepšování věže a obranné zdi) a mana je tradičně určena ke kouzlení. Suroviny vyrábí příslušní „dělníci“, takže zbraně obstarávají vojáci, kamení stavaři a manu kouzelníci. Každým tahem potom přibude tolik jednotek zdrojů, kolik má hráč dělníků. Na začátek hry má každý hráč po dvou lidech od každé profese, ale různými kartami lze řady služebnictva rozšiřovat a naopak redukovat počty nepřátelských dělníků.
Takhle napsané to možná vypadá trochu složitě, ale v praxi je vše maximálně přímočaré a ovládání nemá žádný výrazný nedostatek (v nápovědě je navíc vše pro jistotu srozumitelně vysvětleno). Jediné, co mi v tomto ohledu trochu vadí, jsou místy poněkud nečitelné texty, protože luštění černého textu na tmavém pozadí vyžaduje značnou dávku soustředění. V praxi se tak často věnuji vlastním tahům do té míry, že si nevšimnu, když mi nepřítel během chvíle skoro zničí mojí věž. Tahle drobná chybička je však jen malou daní za jinak perfektní hratelnost a pokud si hráč udržuje přehled o tazích nepřítele a čas od času zkontroluje obrázek své věže, tak písemné vyjádření jejího stavu ani nepotřebuje.
Grafiku posuďte sami. Mě se líbí a totéž platí i o zvucích. Kromě hlasitosti hudby a zvukových efektů tu nelze nastavit prakticky nic, ale ono to ani není potřeba. Hrát se dá buď ve dvou (hru přes BT nebo IR hra nepodporuje) nebo proti počítači. AI je docela na úrovni a protože je Eleworia do značné míry o štěstí, tak to většinou bývá docela vyrovnané.
Tak to by bylo asi vše podstatné. Eleworia rozhodně stojí za vyzkoušení a jsem přesvědčen, že pro spolehlivé zahnání nudy těžko budete hledat něco lepšího. Pokud budou autoři podobným způsobem pokračovat i nadále, tak se máme opravdu na co těšit.
