|
Vinettou je snad nejslavnější knihou Karla Maye a právě první dva díly ze série o Vinnetouvi, rudém gentlemanovi jsou dnes pro vás k dispozici. Takže pokud se chcete alespoň na chvíli vrátit do klukovských let, kdy tráva byla zelenější, stáda bizonů větší a Indiáni opálenější, rozhodně neváhejte...
|
Greenhorn (Indiánské léto)
Tuto část napsal May pro vydání v roce 1893. Částečně podle nápovědí v části Old Death lze usuzovat, že příběh začíná na podzim roku 1864
Mladý Karl, greenhorn, přijíždí do St. Louis do německé rodiny jako učitel. Seznamuje se s puškařem Benjaminem Tylerem Henrym, který si Karla oblíbí, vybaví jej medvědobijkou a koněm a vypustí jako zeměměřiče do světa v doprovodu Sama Hawkense a jeho kamarádů Dicka Stona a Willa Parkera. Na konci podzimu, když už mají skoro hotovo, se Karl popere s ochlastou Rattlerem a skolí ho pěstí. Dostává jméno Old Shatterhand.
Sam jej učí znalosti zálesáků, loví spolu bizony, chytají koně (Samova mezka Mary) a potkávají první Indiány - Apače. Se zeměměřiči přicházejí jednat Klekí-petra, Inču-čuna a Vinnetou. Klekí-petra je Němec a odpadlík od Boha. Před svými chybnými činy prchl do Ameriky a usídlil se u Apačů. Oblíbí si Karla. Je zastřelen ožralým Rattlerem, když skočí do rány určené Vinnetouovi. Otec a syn mrtvolu mlčky odvážejí, což nevěští nic dobrého.
Sam a Shatterhand se spojí proti očekávanému útoku s Kiowy. Apačové jsou zajati. Old Shatterhand Vinnetoua a Inču-čunu tajně osvobodí, předtím odřízne Vinnetouovi pramínek vlasů. S Kiowou Bleskurychlým nožem (Metan-akva) bojuje za životy Apačů, zvítězí, ale neraduje se dlouho, na scénu se vrhají, tentokrát vítězně, Apačové. Vinnetou bodne Old Shatterhanda nožem do tváře a jazyka.
V pueblu Apačů Old Shatterhanda ošetřuje Nšo-či, aby zesílil na mučení. Zotavuje se skoro dva měsíce, cvičí s kameny, aby zesílil. Apačové rozhodnou, že bude Old Shatterhand bojovat s Inču-čunou o svobodu svojí a svých druhů. Má přeplavat řeku a dotknout se stromu na druhé straně, náčelník jej má lovit tomahawkem. Zvítězí. Poté bojuje s Tanguou, náčelníkem zajatých Kiowů, a prostřelí mu obě kolena. Následuje umučení Rattlera a sbratření krví.
Old Shatterhand dostává indiánskou školu od Vinnetoua. Nšo-či chce kvůli Old Shatterhandovi jet na východ a učit se zvyky bělochů. Cestou při vybírání zlata na hoře Nugget-tsil jsou Inču-čuna a Nšo-či zastřeleni Santerem, kterému se podaří prchnout za pomoci Kiowů. Dočasně do zajetí padne Sam Hawkens, ale je vyměněn za Pidu, syna Tanguy. Vinnetou pohřbí své příbuzné a vydává se po Santerově stopě.
Old Death (Scout, německy Der Scout, 1888)
Odehrává se někdy po dobytí Mississippi seveřanským admirálem Farragutem (N76/207), Francouzi jsou ještě v Mexiku, ale válka severu proti jihu již zřejmě skončila nebo končí, tj. se děj odehrává někdy v roce 1865 (N76/234, zejm. N77/19)
Karl dostane zaplaceno za vyměřování a chce odplout domů, ale loď ztroskotá a Karl je rád, že si zachová holý život. Dostane se do New Yorku a přivydělává si jako detektiv. Bankéř Ohlert žádá o pomoc při hledání syna Williama, kterého kamsi odvedl podvodník Gibson. Stopa vede do New Orleans, kde se Karl seznamuje s Old Deathem, starým scoutem. Stopa pokračuje do Quintany. Cestou se opět setkává s Old Deathem a také s Vinnetouem, který ovšem nedává znát známost.
Později v La Grange se Old Shatterhand a Old Death zúčastní boje s členy Ku-klux-klanu a pokračují v cestě do Mexika za Gibsonem. Dozvídají se o konfliktu mezi Apači a Komanči. U Komančů najdou Gibsona s Ohlertem. Tábor je napaden Apači vedenými Vinnetouem. Vinnetou chce mír, ale nakonec dá povel ke střelbě a Komanči jsou pobiti. Gibson, který uprchl, má zálusk na bonanzu, její obránci v noci omylem zastřelí Old Deatha, který je chce varovat. Gibson také padne a Ohlert je osvobozen. Mezi obránci je i Old Deathem dlouho hledaný bratr, se kterým poté Old Shatterhand putuje k bonanze, kterou Old Death svému bratrovi přenechal.
