Sony Reader není první zařízení využívající E Ink displej. Model PRS-505 je již druhým z rodiny Portable Reader Systém, který se začal prodávat v říjnu tohoto roku. Jak PRS-500, tak i PRS-505 jsou k mání pouze v USA. Prvním zařízením tohoto typu však bylo Sony Librié, dostupné pro změnu zase v Japonsku.

Specifikace

Hlavním tahákem je samozřejmě displej, který má úhlopříčku 6 palců (přibližně 15 cm) a rozlišení 600x800. To dohromady dává krásných 166 DPI. U tohoto nového modelu byl zároveň použit nový displej, který dokáže zobrazit až 8 odstínů šedi a je o něco málo rychlejší než jeho předchůdce (o 20% kontrastnější, rychlejší… než PRS-500).

Své knížky můžete nahrávat ve formátech TXT, RTF, PDF a BBeB (LRF). Na displeji lze zobrazit i obrázky JPG, BMP, GIF a PNG, ale pro nakopírování naskenovaného dokumentu jako sérii obrázků to není moc vhodné, jelikož se ignoruje adresářová struktura. Aby toho nebylo málo, získáte další zařízení do sbírky, které zvládá přehrávání MP3 a AAC.

Pokud nepotřebujete mít s sebou svoji knihovnu na každém kroku, můžete se spokojit s 192 MB interní paměti. Ti, kterým je to málo, mají možnost rozšířit kapacitu až o dalších 10 GB (8 GB Memory Stick Duo a 2 GB SD). Je sice trochu s podivem, že zvládá „jen“ 2 GB SD, ale firmware je updatovatelný, takže lze doufat v nějaké opravy a třeba i nové funkce.

Reader je k dispozici ve dvou barvách – stříbrné a tmavě modré. Jeho rozměry jsou 175 mm x 122 mm x 8 mm a obtěžká vás 255 gramy. To vše za 300 dolarů.

Nahrávání a čeština

Na CD dostanete program eBook Library sloužící pro nákup a přenos knih do čtečky. Obchod s knihami (Sony CONNECT) je ale k dispozici pouze pro občany USA. I mimo Spojené státy však lze využít akce získání několika knih ze série CONNECT eBooks Classics v hodnotě 199 dolarů. Všechno jsou to texty z Project Gutenberg – takže se dají získat i zadarmo (samozřejmě vše v angličtině).

EBook Library spustíte pouze na platformě Windows, ale jelikož nový model PRS-505 podporuje Mass Storage, nebudou mít problémy ani uživatelé jiných systémů.

Čeština. Ano i ne. TXT ani RTF si v češtině neužijete (nebo minimálně do doby, než se objeví hack a upravené fonty jako pro starší model). PDF češtinu zobrazí správně, pokud dokument potřebný font obsahuje. LRF je proprietární formát Sony (BBeB – BroadBand eBooks), ve kterém se s DRM distribuují knihy v elektronickém obchodu. I tento formát byl pokořen a existuje několik neoficiálních nástrojů, kterými do něj lze konvertovat své dokumenty. Převod je vhodný především kvůli pomalosti vykreslování stránek, zvlášť rozsáhlých PDF dokumentů. Stejně i zde, ke správnému zobrazení českých znaků stačí zahrnout do dokumentu fonty.

Displej

Pokud jste někdy viděli plastové makety např. mobilních telefonů, mající jako displej vytištěný kousek papíru, asi tak nějak na vás může v prvních chvílích působit Sony Reader. Jinak má displej asi nejblíže k novinovému papíru. Hlavní rozdíl mezi LCD a E Ink je, že tento displej nemá (a ani nepotřebuje) žádné podsvícení. Sám o sobě je displej vysoce kontrastní a podklad je hodně reflexní, takže čím víc světla, tím lépe se čte. Pokud si chcete číst v posteli, budete muset, jako za starých časů, použít buď stolní lampičku nebo světlo s klipsnou, která se připevní k readeru.

LCD má tekuté krystaly, E Ink kapsle s pigmentem. Největší revoluce je v tom, že jak je jednou na displeji nastaven nějaký obraz, vše setrvává bez jakéhokoli příkonu energie. Ta je tedy třeba pouze na to, aby se obrazovka překreslila. Výdrž zařízení se proto neudává v hodinách, ale ve stránkách. PRS-505 podle oficiálních informací vydrží 7500 stránek. Ještě jsem neměl tu možnost otestovat výdrž, ale většina uživatelů udává 2 až 3 týdny. Navíc se baterie nabíjí při každém připojení k USB (to je také jediná možnost, AC adaptér se nedodává).

Jediná nevýhoda je pomalost samotného refreshe displeje. Ten se před každým načtením nové stránky musí „vyresetovat“ a pak načíst požadovaný obraz. To znamená prodlevu přibližně 1 (maximálně až 2) sekundu. Pokud však prohlížíte komplexnější PDF dokument, může se listování protáhnout třeba až na 5 až 6 sekund.

Ovládání a použitelnost

Reader je jen o něco málo menší než sešit formátu A5 (ve srovnání s ním mu chybí přibližně 2 cm na šířku a 3 cm na výšku). Celé zařízení chrání kryt (z obou stran), který se otevírá stejně jako kniha. Během čtení ho pro komfort pod-otočíte pod spodek zařízení. V uzavřeném stavu je kryt na koncích k zařízení držen slabými magnety. Dva páry tlačítek pro otáčení stránek umožňují držet zařízení v kterékoli ruce. Pouze v režimu na šířku (landscape) budete nucení ovládat tlačítka levou rukou.

Na čtení beletrie je to zařízení ideální. Lze měnit velikost písma (ve třech stupních) a dá se prohodit orientace displeje na šířku. Jsou zobrazovány správně všechny dnes standardně používané formátovací funkce (reader nezvládá snad jen obrázky v RTF souborech, ale to se dá vyřešit exportem do LRF nebo PDF).

I přes to, že není problém ani s odkazy v rejstříku knihy na jednotlivé kapitoly a PDF se zobrazují bez zbytečných bílých okrajů, čtení technických dokumentů může být problematické. U PDF nelze využít funkce pro změnu velikosti písma, ale největší nevýhoda je v tom, že zařízení nenabízí ani funkci zoom. Jediné, čím si čtení můžete ulehčit, je změna orientace na šířku. Mnohdy se holt bez editace na desktopu bohužel neobejde. Naštěstí i na to byli vytvořeny nástroje, které PDF processí (opět s výstupem do LRF) – většinou obraz rasterizují, podle potřeby se upraví tučnost písma, automatický ořez okrajů, nastaví orientace displeje, rozdělení na poloviny (pokud jsou na stránce dva sloupce) atd.

Na své si jistě přijdou příznivci Manga. Jelikož je černo-bílá nebo ve stupních šedi a texty bývají relativně velké, je na ni radost pohledět. Většina ostatních komiksů již tak vhodná není. Výjimkou jsou již jen krátké stripy ve stylu Garfield nebo Red Meat.

Dostupnost, konkurenti

Jak bylo zmíněno na začátku, Sony Reader se prodává oficiálně pouze v USA. Tato situace se ale pravděpodobně změní, jelikož začátkem příštího roku se očekává vstup i na Britský trh. Stále ale není jasné, jestli bude k dispozici i v jiných zemích EU.

Sony samozřejmě není jediná firma, která vyrábí podobné readery. Poslední dobou se zprávy o nových zařízeních objevují jako houby po dešti a chystá se hned několik dalších modelů. Amazon by měl uvést Kindle, to má využívat svoji konektivitu (CDMA) a hardwarovou klávesnici pro získávání elektronického obsahu z Amazonu. Dalším bude Cybook Bookeen a několik jiných, využívajících až 8“ a 10“ E Ink displeje.

Pokud se vám ale PRS-505 zdá příliš hloupý a malý pro čtení PDF dokumentů, již nyní máte možnost zakoupit iRex iLiad. Tato „čtečka“ se pyšní především displejem s rozlišením 1024x768 o velikosti 8,1“ . Displej je navíc dotykový, takže není problém dopisovat poznámky k otevřenému PDF. Bohužel, i takto „téměř dokonalé“ zařízení má své nedostatky. Především si tato holandská firma za iLiad od vás naúčtuje 649€. Také je tu možnost na něj portovat linuxové aplikace, což je bohužel vykoupeno nižší rychlostí celého zařízení (zvlášť téměř 40 sekund dlouhé bootování zařízení, 10 sekund pro probrání z režimu spánku). Ani 400 MHz rychlý procesor na úspoře energie moc nepřidá a tak je životnost baterie pouhých 12 hodin.

Verdikt

Pokud již vlastníte třeba nějakého Palma a jste spíše příležitostní čtenáři, asi vás E Ink asi zase tolik nepřesvědčí. Pro ty, co si ale chtějí i po celém dni stráveným před obrazovkou počítače přečíst nějakou tu knihu a už tak mají oči dost unaveny, to jistě je možnost. I na cesty nebo dovolenou jde o ideální zařízení, zvlášť když se nemusíte vůbec starat o nějaké nabíjení.

Všechny náruživé eČtenáře a ty, co o podobném zařízení uvažují, mohu odkázat na stránky a fórum www.mobileread.com.