Hardware

Vzhled nového Sony Ericssonu v nás zanechal smíšené dojmy - je sice pravda, že oproti zvyklostem značky nabízí svěží vzhled se zakulacenými hranami, na druhou stranu ale telefon působí jakoby vypoukle a každému by se tak nemusel zalíbit. Jako jedna z mála výhod lesklého plastové těla telefonu se ukázala nízká hmotnost, díky které si v kombinaci s provedením přístroje ani neuvědomíte, že v ruce držíte relativně drahý přístroj. Jako výhodu nelze příliš považovat ani pevný zadní kryt, který se obtížně vyjímá a často při této činnosti budete riskovat své nehty.

Model Vivaz si vystačí s ještě menším počtem tlačítek než jeho přímý předchůdce Satio. Zmizel totiž postranní posuvný zámek tlačítek, který byl nahrazen dvojitým stiskem vypínače a speciální klávesa určená pro vstup do nabídky multimédií. Na boku tak zůstala zachována spoušť fotoaparátu spolu s vyhrazeným tlačítkem pro aktivaci kamery a tlačítka pro regulaci hlasitosti. Na přední straně se nacházejí tlačítka pro práci s hovory (červené a zelené sluchátko) a klávesa pro vstup do menu. S rozložením tlačítek ani jejich počtem jsme při používání neměli problémy, pouze se nám několikrát stalo, že se telefon v kapse sám odemkl (k tomu je potřeba stisknout softwarové tlačítko v levém spodním rohu displeje).

Displej s úhlopříčkou 3,2 palce se nemůže pochlubit AMOLED technologií, při rozlišení 640 x 360 bodů je ale skutečně velmi jemný (229 DPI), což přispívá ke špičkovému zobrazení fotografií, videa i veškerého dalšího obsahu. Nicméně displej našeho kousku byl mírně nažloutlý, ale bohužel nejsme schopni říci, zda-li to bylo vlastností našeho kousku nebo modelu Vivaz obecně. Telefon k rozpoznání dotyků používá odporovou technologii (takže je možné používat stylus), což ale na první pohled díky velké citlivosti nedává téměř znát. Nebudete se pouštět do rozboru výhod a nevýhod odporové a kapacitní dotykové technologie, jen zde doplníme informaci, že ani odporový displej není špatným řešením, jen musí být velmi dobře přizpůsobeno vnitřní prostředí pro ovládání pomocí prstů (k tomu se dostaneme později).

Fotoaparát

Softwarové rozhraní fotoaparátu je velmi podobné jako u předchůdce. Připravena je shodná sada připravených scén (auto, portrét, krajina, stmívání, sport, dokument, pláž, sníh) i režimů (normální, panorama, detekce úsměvu a ostření dotykem). Chybí funkce “BestPic” umožňující vytvoření série fotografií a následný výběr jedné nejlepší. Zachovány zůstaly i nabídky Ostření a Automatický režim, možnost vypnutí blesku ale byla nahrazena nabídkou pro nastavení režimu ostření (automatické, rozpoznání tváře, makro a krajina) - nastavení blesku je tak nutné hledat hlouběji v nabídce, což není zrovna šťastné a nechápeme, proč jej Sony Ericsson umístil tak hluboko.

K aplikaci fotoaparátu se dostanete delším přidržením tlačítka na boku (dokonce i když je telefon zamčený). Pro některé to bude jistě užitečná vlastnost umožňující zachycení rychle pomíjejících událostí, pro druhé obava o to, aby se fotoaparát v kapse nespustil sám (což se nám také párkrát stalo).

Fotoaparát vám nabídne tři rozlišení pro fotografie (osm megapixelů při poměru stran 4:3, 7 megapixelů při poměru stran 3:2 a 6 megapixelů při poměru stran 16:9) a dvě pro videa (720p nebo 640 x 480 bodů). Kvalita pořízených fotografií je velmi dobrá - nabídnou skvělé barvy i vysokou ostrost, při horším osvětlení jsme někdy zaznamenali potíže s ostřením, naopak jsme ocenili skutečně velmi nízkou úroveň šumu v takto pořízených snímcích.

Podobně jako mnoho ostatních dnešních kompaktních fotoaparátů obsahuje i tento různé funkce pro zábavu svého majitele. Jako první můžeme zmínit např. detekci úsměvu - po stisku spouště se aktivuje rozpoznávání úsměvu a v momentě, kdy jej telefon vyhodnotí jako kladné pořídí snímek. Druhou takovou funkcí je panorama, která dokáže vytvořit dlouhý panoramatický snímek složený ze tří samotných fotografií, při kterém se využívá dokonce i pohybového čidla. Užitečné může být i ostření na místo, na které kliknete na displeji prstem. A hodit se může i geotagging, což je doplňování zeměpisných údajů o tom, kde byla ta která fotografie pořízena.

U videa již tolik možností nemáme, ale jejich kvalita se snadnou možností nahrávání na YouTube nám bude v tomto případě úplně stačit. Špatná není ani kvalita zvuku. Na kratší vzdálenost dokáže telefon zvuk dobře zachytávat i v hlučnějším prostředí, hůře si již vede při silnějším větru. Velmi dobře fungovalo při natáčení videa automatické ostření, první u telefonu se záznamem videa v rozlišení 720p.

Software

O něco výše jsem zmiňoval, že odporový typ displeje je akceptovatelný v případě, že je prostředí přístroje upraveno pro pohodlné ovládání pomocí prstů. O prostředí Sony Ericssonu Vivaz je bohužel nutné říci, že kompletně celé takto přizpůsobeno není a má tedy v této oblasti určité rezervy. Například softwarová QWERTY klávesnice není ve vodorovném zobrazení dostupná ve všech aplikacích a některé nabídky umožňují posunování pouze prostřednictvím tenkého posuvníku na pravé straně displeje. Samo o sobě by to nebylo tak hrozné, kdyby byly všechny nabídky jednotné, nekonzistentnost jednotlivých nabídek je totiž při používání velmi nepříjemná.

Úvodní obrazovka ve své vrchní části obsahuje celkem pět zástupců na panely, rozmístěné v tomto pořadí: oblíbené kontakty, Twitter, Flow (bláznivá animace reagující na pohyb akcelerometru, nepřišli jsme na žádný praktický přínos), galerie fotografií a zkratky. Panely lze upravovat přidržením prstu na konkrétním z nich, kromě pěti základních jsou připraveny ještě dva další. Obsah panelů se zobrazuje na zbývající ploše displeje. Vždy se lze také rychle dostat k číselné klávesnici pro vytáčení hovorů, do multimediální galerie, do zpráv a do vyhledávání. Pokud je spuštěno přehrávání hudby, pohodlně se dostanete i k jeho obsluze.

Panel pro přístup na Twitteru musí být zcela jistě vytvořen ve Flashi, protože tolik chybových zpráv o nedostatku paměti jsme nikdy jindy neviděli. Jediným způsob, jak tento problém vyřešit, je navíc bohužel pouze restart telefonu. A aby toho nebylo málo, ani zde nefunguje velká softwarová QWERTY klávesnice, takže při psaní tweetů přijde ke slovu stylus. Nepotěší ani chybějící možnost přímé odpovědi a nemožnost přímého filtrování zpráv. Naštěstí je tu vždy možnost stáhnout si jinou aplikaci. Naopak se nám líbil panel s galerií fotografií, který vždy zobrazuje jednu fotografii nebo video, mezi kterými se je možné vertikálně pohybovat a nebo odsud soubory otevřít v klasické multimediální galerii.

Některé programy v paměti telefonu nás velmi potěšily - jedná se např. o YouTube, Rally Master (závody ovládané prostřednictvím hýbání s telefonem), SSX 3 (snowboardové závody s podobně koncipovaným ovládáním), World Mate (pomocník na cesty), Gtalk, Google Maps (bohužel bez podpory multi touch), TrackID (identifikace písničky na základě nahraného kousku z ní) a Facebook. Spolu s telefonem dostanete také 30denní zkušební verzi navigace Wisepilot, která nás zaujala rozsáhlou databází bodů zájmu POI. Vestavěný katalog výrobce zatím příliš programů nenabízí, k navigaci se zde nenachází žádná alternativa a pokud si budete chtít zahrát nějakou novou hru, budete muset v drtivé většině případů sáhnout po placených kouscích.

Zbylý vestavěný software plní dobře to, co plnit má. Potěšil nás povedený multimediální přehrávač s celou řadou funkcí. Naopak trochu horší je to s prohlížením internetu - telefon totiž při každém připojení vyžaduje výběr typu připojení (3G nebo Wi-Fi) a prohlížeč také několikrát spadnul kvůli malému množství dostupné operační paměti. Jinak bylo ale surfování srovnatelné s jinými dnešními telefony.

Závěr

Na Sony Ericssonu Vivaz jsou velmi dobře vidět silné stránky výrobce - dobré fotografie, kvalitní video a povedený multimediální přehrávač - v oblasti multimédií si Vivaz vede velmi dobře - nutné je uvědomit si také, že jako jeden z prvních telefonů nabídne záznam videa v rozlišení 720p. Doladit si naopak zaslouží nekonzistentní uživatelské prostředí, přístup k internetu, zámek klávesnice a displeje (telefon se sám odemyká) s stabilita (snad se dočkáme již v další verzi firmwaru). I přes povedené hardwarové zpracování tak nelze než doporučit s koupí telefonu do doby, kdy se výrobci podaří odstranit největší softwarové potíže.

Zdroj: Richard Lai pro engadget.com