K této myšlence mě přivedlo představení přístroje BlackBerry PlayBook, který přichází s integrovanými vlastnostmi a funkcemi přístrojů BlackBerry. Velmi podobný přístroj se měl prodávat již kdysi - pamětníci si na Palm Foleo, který se nakonec na trh vůbec nedostal, jistě vzpomínají.

Palm Foleo byl představen v květnu roku 2007, tedy v době, kdy svět ještě neznal netbooky, jejichž první exempláře byly představeny později tohoto roku. Trh byl v té době zcela okupován běžnými notebooky nebo stolními počítači. Palm Foleo sliboval 10ti palcový displej, výdrž až pět hodin a nízkou hmotnost - tedy vše, co dnes považujeme za ideál. Bohužel pro Palm - přišel příliš brzy, jak se dodnes ukazuje na současné vlně úspěšných netbooků.

Podobným příkladem nešťastného přístroje může být Palm LifeDrive - nabízel na svou dobu obrovský displej s úhlopříčkou 3,9 palce, obrovskou paměť o kapacitě 4 GB, Wi-Fi nebo akumulátor s kapacitou 1660 mAh - to vše v roce 2005. Jednalo se o takový iPOD Touch své doby - Palmu bohužel ublížilo pomalé mobilní připojení k internetu a horší dostupnost hudby a videí - to vše totiž LifeDrive dokázal bez problémů obsluhovat. Mohli jste mít snad vše, na co jste si vzpomněli - bohužel chyběl ekosystém doprovodných služeb, což se stalo zřejmě osudným. Nyní můžeme vidět, že až na několik věcí dokázal LifeDrive předběhnout svou dobu - a to nejméně o tři roky.

Příkladem nadčasového přístroje může být i slavné Treo 650 představené v roce 2004. Ve své době to byl snad jediný chytrý telefon, který stál za pořízení. Na rozdíl od obou předchozích příkladů se Treo 650 stalo velmi populární, stále ale zůstává příkladem přístroje, který předběhl svou dobu - chytré telefony se svého výraznějšího rozkvětu také dočkaly až o několik let později. Škoda, že to Palm se svou řadou Treo nedotáhl dál - měl velký náskok a potenciál, bohužel se však dopustil série chyb, kvůli kterým hodně ztratil a doby, kdy se o chytré telefony začala zajímat široká veřejnost, se již nedočkal v nejlepší ekonomické ani technologické formě.

Podobně nadčasový přístup se ale vymstil i jiným společnostem - příkladem za všechny je Psion. Totéž se týká také prvních přístrojů s Windows Mobile - když se na některé modely Psionu či dalších podíváte dnes, zjistíte, že se od dnešních netbooků až tolik neliší..

Skutečnost je taková, že málokdy lze určit, zda-li bude produkt úspěšný či nikoli. Pokud ale můžeme soudit podle minulosti, vyhrává spíše ten nejlepší, nikoli ten první. Ono vytvořit nový tržní segment je neuvěřitelnost obtížné pro kohokoli. Applu se to povedlo v případě prvního iPhone - přestože se chytré telefony v té době již běžně prodávaly, iPhone byl v řadě věcí nový a právě on se stal synonymem chytrého telefonu. Podstatné ale bylo, že byl součástí ekosystému, který pro telefon zajišťoval přísun her, aplikací, muziky i filmů. To vše tu sice bylo již dříve, ale Apple to dokázal dotáhnout do takové podoby, že se to stalo důvodem, proč si jeho přístroj pořídit.

V případě iPADu platí také výše zmiňované - není sice první, ale v řadě vlastností je tím nejlepším, co jsme doposud mohli vidět. Oproti Palmu je zde rozdíl v tom, že ten sice také neustále inovoval, ale inovoval až moc rychle a jeho produkty často nebylo s čím srovnávat. Shrnul bych to tak, že největší inovace přicházejí z dílen společností, které je ve většině případů nedokáží pořádně prodat. Podstatnější je totiž vydělávání peněz - a to se více daří ve společnostech, kde mají cit pro to, aby s výrobkem přišli přesně v ten moment, kdy je po něm poptávka a lidé jej budou kupovat.

Zdroj: Shaun McGill pro PDA 24/7